Za optimální teplotu v jednotlivých místnostech se považuje 18 – 20 0C.
Reálná provozní teplota v českých domácnostech a kancelářích však standardně dosahuje hodnot vyšších než 24 0C. Jak ušetřit náklady za vytápění a zabránit zbytečnému vypouštění škodlivých emisí CO2 do ovzduší? Nechali jsme si poradit od společnosti JRD, která má více než 14letou zkušenost s výstavbou energeticky úsporných bytů.
Kdo z nás se občas nezamyslel nad tím, zda dodržuje základní zásady zdravého životního stylu? K těm však nepatří jen pestrá, nutričně vyvážená strava, sport a odpočinek. Patří k nim také pobyt ve zdravém vnitřním prostředí. Zvláště v zimní sezóně by se proto nemělo zapomínat na škodlivost nadměrného vytápění.
Nadměrné vytápění
Velmi závažným problémem, který trápí přetápěné domácnosti, je špatná výměna vzduchu v obytném prostoru. Přetopený a nevětraný vzduch totiž ztrácí svou přirozenou vlhkost. Ta by se měla pohybovat kolem 40 % až 60 %. Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu z oddělení hygieny ovzduší a odpadů se mohou akutní příznaky spojené s pobytem v nevyhovujícím prostředí projevovat v různé intenzitě a navíc zcela individuálně. Patří k nim nejen přechodné potíže, jako je bolest hlavy, pálení očí, malátnost nebo špatné soustředění. Ale také přetrvávající problémy, které mohou krajně vyústit až v chronická onemocnění dýchacích cest. Vysoké teploty v interiéru mají navíc i negativní vliv na kvalitu spánku. V ložnici se dokonce doporučuje jen 18 0C.
„Přílišné vytápění není problematické jen po zdravotní stránce. Znamená rovněž vysoké finanční náklady a škodí životnímu prostředí, které zatěžuje nadměrnými emisemi škodlivých látek. Nejrychlejší variantou, jak předejít všem závažným rizikům souvisejícím s pobytem v přetopeném interiéru, je prosté snížení teploty, nebo nárazové větrání,” konstatuje Jan Řežáb, majitel JRD.
A dodává: „Alternativní řešení nabízí život v nízkoenergetické nebo pasivní budově vybavené moderními technologiemi a materiály, pro kterou je charakteristická nízká spotřeba energie, zdravé vnitřní prostředí a minimalizace škodlivých emisí při realizaci i provozu. Nedílnou součástí každého úsporného bytu je především automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla doplněný prachovými či pylovými filtry, jenž zde zajišťuje stabilní vlhkost a podporuje přirozenou cirkulaci vzduchu, který není vysušený a nehromadí se v něm oxid uhličitý. Systém rekuperace navíc důsledně zužitkovává přirozené teplo z lidské činnosti, domácích spotřebičů nebo slunečního záření a napomáhá tak spolu s kvalitními izolacemi k snížení nákladů na vytápění a udržení příjemné teploty.” Tu mohou ovlivnit i druhy materiálů, jež jsou použity při výstavbě. Právě díky nim je pocitová teplota vnitřního prostředí v chalupě postavené z kamene jiná než v dobře izolovaném domě, přestože teploměr v obou objektech ukazuje totéž.
ČTĚTE TAKÉ:
V rezidenčním projektu Sakura bude možné denně dobít 90 elektromobilů