Lidé vnímají nepříliš pozitivně rostoucí zahušťování měst a jsou stále citlivější, pokud má dojít k úbytku zeleně v jejich životním prostoru. Inovativní řešení v architektuře přinesly zelené střechy.
Zelené střechy jsou tu s námi paradoxně již od počátků stavitelství jako takového. Své místo a popularitu si získávají v posledních letech i v Čechách. A zcela oprávněně. Jednak jde o návrat zeleně do hustě osídleného městského urbanismu a na druhé straně se tato „pátá fasáda“ dostává do pozice silně funkční složky budovy – plní klimatickou, energetickou a v neposlední řadě i estetickou funkci stavby. Právě tyto argumenty mohou být důvodem, proč pro ně chystá Ministerstvo životního prostředí širokou nabídku finanční podpory i legislativní změny pro období 2021 – 2027.
Nejde jen o zkrášlení
Možná si pomyslíte, že zelená střecha je estetický výstřelek architektů bez praktického významu. To je zásadní omyl. Zelená střecha, případně zelená fasáda, kromě své krásy obyvatelům budovy přináší i nespočet nezanedbatelných a praktických výhod.
Mnozí z nás znají letní “neštěstí” v podobě bydlení v horních podlažích nebo přímo pod rozpálenou střechou. Přehřátý byt či kancelářský prostor, to není žádné terno. V letních dnech se budova nestíhá dostatečně ochladit ani během noci. V horkých letních dnech je zeleň doslova ekologickou klimatizací pro celou budovu.
Standardní klimatizace není ideální záchranou, neboť kromě energetické náročnosti přináší i řadu nepříznivých dopadů na zdraví. Našli bychom sice další technická řešení, např. úprava vzduchotechniky apod., ta se však přímo úměrně přetaví do dramaticky rostoucích nákladů na realizaci i spotřebovanou energii. Zelená střecha naproti tomu vytváří přirozenou a ekologickou bariéru vůči přehřívání se stavby.
Jaké typy zelených střech existují?
“Zelené střechy obecně rozdělujeme podle technologie a druhu použité zeleně na extenzivní a intenzivní. Velmi zjednodušeně – extenzivní střecha téměř nepotřebuje údržbu. Na zelenou plochu využívá sukulenty nebo tzv. rozchodníky, které vyžadují jen občasné polití vodou. Kvůli zavlažování je rozumné počítat s vývodem vody na střeše. Naproti tomu intenzivní zelená střecha počítá s využitím “klasických” rostlin, díky větší tloušťce a náročnější technologii přípravy je vhodnější pro zatížení chůzí. Můžeme se bavit o ‘aktivní střeše’ využitelné na relaxaci a odpočinek. Určitě doporučuji konzultaci se zahradním architektem, kterou využívám i já – rostliny jsou živé organismy. Je tedy na místě poradit se se specialistou o celkovém návrhu vhodného druhového složení pro konkrétní situaci,“ říká Ing. arch. Juraj Bačkor z projekční kanceláře DELTA Group.
Měli bychom říci zeleným střechám ANO?
Zeleň je nedílnou součástí ekosystému a environmentálního prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme. Má přímý vliv na náš život i náladu. Kde je zeleň, tam se cítíme příjemněji. Nebavíme se pouze o subjektivních dojmech. Zeleň pro nás zajišťuje přeměnu oxidu uhličitého na kyslík, výrazně zlepšuje místní klima odpařováním zadržované vody, váže na sebe prach a filtruje škodliviny ve vzduchu.
“Zelené střechy jsou logické a absolutně obhajitelné řešení pro podporu ekologie. Je to otázka naší vlastní odpovědnosti vůči sobě a mladé generaci, zlepšovat prostředí ve kterém žijeme. Hledat vhodné a bystré řešení, abychom dokázali nahrazovat každou ztracenou plochu zeleně. Lhostejnost v této otázce není na místě. Praktické benefity jsou také silným argumentem. A přiznejme si – zelená střecha je na pohled hezčí a zanechává v nás pozitivní dojem,“ shrnuje výhody zelených střech Erik Štefanovič
Tento článek vznikl ve spolupráci se společností DELTA Group.
ČTĚTE TAKÉ:
Součástí projektu Zelená Libuš jsou i zelené střechy a komunitní zahrádky