Voda je jedním z nejcennějších přírodních zdrojů. Jejího strategického významu jsme si vědomi všichni. Přesto však mnohdy zapomínáme, že její zásoby nejsou bezedné.
Aktuálně probíhající konference upozorňuje mimo jiné na to, že dlouhá období sucha a rozšiřování území bez dostatku vody nejsou jen problémem vzdálené Afriky a Blízkého východu. Dotýkají se i Evropy. Vodních zdrojů totiž rok od roku ubývá také v České republice a okolních zemích. Ambici vyvolat celospolečenskou diskusi a hledat řešení, jak předcházet hrozbám sucha, jak vodou šetřit a zajistit tak její dostatečné zásoby pro další generace, má i Česká rada pro šetrné budovy. Ta k této problematice již zorganizovala řadu akcí a hospodaření s vodou bude také jedním z klíčových témat mezinárodní konference Šetrné budovy 2017. Ta probíhá od dnešního rána v Praze v Clarion Congress Hotelu.
Konference upozorňuje na to, že zásoby podzemních vod se tenčí. Ve městech (a nejen v nich) se obklopujeme betonem a asfaltem. Tím zanikají přirozená odtoková místa. Kvůli neschopnosti zadržet dešťovou vodu v krajině dochází k povodním, které střídají dlouhá období sucha. To vše nás nutí k zamyšlení, jak efektivně hospodařit s vodními zdroji. Jak eliminovat tvorbu tepelných ostrovů v městských aglomeracích a účinně využívat dešťovou vodu. Tolik potřebnou pro závlahy a celkové ochlazení prostředí. „Odborníci se tématem vody intenzivně zabývají již řadu let. Je však potřeba šířit osvětu o významu šetření a o efektivním nakládání se zdroji také mezi širokou veřejností. Bez zásadní změny v uvažování jednotlivců totiž ke změně přístupu nedojde. Pomoci mohou i úspěšné příklady z praxe a inspirativní myšlenky lidí, kteří svým netradičním a mnohdy až vizionářským přístupem přispívají k udržitelným a ekologickým řešením,” uvedla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Oázy uprostřed betonové džungle
Voda a hospodaření s ní je i jedním ze stěžejních témat právě probíhající konference Šetrné budovy 2017 s podtitulem – Vize a trendy ve stavebnictví 2030/2050.
Foto: Administrativní budova LIKO-Noe společnosti LIKO-S
Konference upozorňuje na to, že základem efektivního vodního hospodářství je udržovat vodu v krajině. Současně zajistit, aby se dešťová voda vsákla do země v místě, kam spadne. Zčásti se díky tomu doplní zásoby podzemních vod a částečně se voda zároveň odpaří do vzduchu. Ten v horkých dnech ochladí.
Konference je přínosná i tím, že uvádí i konkrétní příklady. Například s nápadem, jak ponechat vodu v krajině, přišel před několika lety majitel společnosti LIKO-S Libor Musil. Jeho projekt zelené administrativní budovy LIKO-Noe ve Slavkově u Brna skutečně působí jako ostrůvek vegetace a života uprostřed betonové džungle výrobních hal. „Hlavním problémem průmyslových budov na perifériích měst je to, že fungují jako obrovské radiátory, které se, když na ně zasvítí sluníčko, rozpálí a teplo sálají do svého okolí. Zahřátá zem pak není schopná srážkovou vodu absorbovat. Díky zeleným fasádám a střechám ji však můžeme zadržet a snížit tak teplotu vzduchu odhadem až o 8 stupňů. Zeleň pak působí jako přírodní chlazení,” vysvětluje držitel Ceny Josefa Vavrouška za výjimečný ekologický počin Libor Musil.
Informace ke konferenci Šetrné budovy 2017 – Vize a trendy ve stavebnictví 2030/50:
Podrobný program/přehled témat najdete zde a seznam řečníků zde.
Video s vizionářem a vesmírným architektem Ondřejem Doulem jako pozvánka na konferenci zde.
ČTĚTE TAKÉ:
Pingback: Environmentálně šetrné stavebnictví: Jsou čeští studenti připraveni na budoucnost? - NádhernýByt.cz